Jižní Korea má nízkou porodnost a problém se zaplněním tříd!

První třídy o dvaceti i více dětech nejsou u nás v České republice nic zvláštního a každý, kdo vede svého prvňáčka do školy s tím tak nějak počítá. Není to tak všude ve světě.

řeka ve městě

Nejnižší porodnost na světě

V nedávné době se objevily informace, které korespondují s tím, že v Jižní Koreji strmě klesá porodnost. V roce 2016 to bylo 1,17 porodů na jednu ženu a v letošním roce padne toto číslo na rekordní minimum, což bude 0,96 dítěte na jednu ženu v reproduktivním věku. Kromě toho, že při takovém pokračování by mohla být Jižní Korea prvním národem v historii lidstva, který takto vyhyne, což jsou ty nejdramatičtější odhady, má tato země také problém právě se školou.
staré školní lavice

Nejhůře s porodností jsou na tom samozřejmě právě venkovské oblasti, kde jsou děti v posledních letech čistou vzácností. Mladé páry se samozřejmě stěhují do velkých aglomerací, kde si snadněji najdou dobře placenou práci.

První třídy tak v této zemi aktuálně zejí prázdnotou. Základní školy to začaly řešit tak, že otevřely třídy nejen pro děti, ale také pro negramotné babičky, které v této zemi celý svůj život ní o tom, že se naučí číst a psát.
jižní korea vlajka

Jak to nyní vypadá?

Každé ráno tak jezdí nyní školáci do první třídy školním autobusem s ostatními spolužáky ze školy. To je samozřejmě běžná praxe v mnoha zemích. V Koreji je ale velmi zajímavé to, že právě někteří ze spolužáků jsou například vnoučci některých žen, které navštěvují první třídu.

V historii země bylo zcela běžné, že některé děti mířily ráno do školy, jiné je pouze sledovaly a musely zůstat doma a pomáhat rodičům starat se o prasata, sbírat dřevo a pečovat o mladší sourozence.

Tyto zážitky samozřejmě ovlivňují korejské ženy do dnes a dá se říct, že všechny, které mají takové zážitky dbaly po celý svůj život o to, aby jejich děti měly možnost studovat a měly co možná nejvyšší vzdělání.

Podle rozhovoru zveřejněném na i Dnes negramotné ženy nejvíce trpí tím, že nemohou se svými dětmi komunikovat písemně. Proto se některé rozhodly při této možnosti začít studovat a naučit se psát a číst. V jihokorejské provincii Gang jin tedy využili nedostatku dětí ve školním věku a zapojují do studia právě takovéto starší studenty.